Když začíná pěkné jarní počasí, pořádáme tradičně na domově mládeže v Tehově výlety do okolí. Prohlídku zámku nám zařídil otec jednoho ubytovaného žáka, pan Čuta, který tam pracuje, a touto cestou bychom mu chtěli poděkovat. Zámek není běžně přístupný veřejnosti, je zde totiž armádní školící centrum. Už za druhé světové války tady bylo umístěno velitelství SS a po válce objekt převzala armáda ČR.
Renesanční zámek Komorní Hrádek stojí na pěkném místě uprostřed lesa vysoko nad levým břehem řeky Sázavy nedaleko Chocerad na Benešovsku ve Středočeském kraji. Zámecký areál tvoří 2 části. Starší pochází z doby po polovině 16. století a má čtyři křídla kolem čtvercového nádvoří se zaobleným jihozápadním rohem a rokokovou kapli z roku 1758, mladší část je trojkřídlá patrová budova z počátku 17. století na půdorysu písmene U, s dvorní arkádovou chodbou. Zámecké fasády mají sgrafitovou výzdobu. Kolem zámku jsou zbytky bývalého parku. Předchůdcem zámku byl gotický hrad Čejchanov, který vznikl již koncem 13. století, v roce 1404 byl hrad rozbořen, jeho skromné pozůstatky se dochovaly asi 200 metrů severozápadně od zámku. Poblíž hradní zříceniny si po roce 1412 postavil Racek z Dvojic Nový hrad, nazývaný zpočátku jen Hrádek, později podle Kostků z Postupic Kostkův Hrádek a po roce 1525, kdy se stal majetkem Jaroslava ze Šternberka, nejvyššího komorníka českého království, se hrad nazýval Komorní Hrádek. V roce 1554 získali Komorní Hrádek Valdštejnové, za kterých byl hrad v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Počátkem 17. století byl zámek rozšířen o novou budovu. Valdštejnové vlastnili Komorní Hrádek až do roku 1733. V roce 1758 a znovu pak počátkem 19. století byl zámek upravován. Nyní je celý zámecký areál vzorně opraven, zámek využívá ministerstvo obrany ČR, které zde má vojenské školicí středisko.
Jako nejvýraznější exponát bychom označili skleněnou rakev s kostrou jedné z majitelek zámku, která byla uložena ve sklepení pod kaplí. Žáky rovněž zaujali zbraně všeho druhu a vycpaná zvířata, o kterých nám průvodce vyprávěl, z které země pochází, o odchytu i složitém transportu do ČR. Na zámku stále probíhají restaurátorské práce, při kterých jsou objevovány další prostory, například zazděná pekárna objevená v roce 2000.
Náš velký dík patří také našemu průvodci panu pplk. Peteru Rusnákovi, který nás zámkem provázel a zajímavou a humornou formu nám podával vyčerpávající informace. Na závěr bychom se rádi zmínili o skutečnosti, že v záři zde pobíhají dny otevřených dveří a my z vlastní zkušenosti můžeme návštěvu tohoto zámku doporučit.
text: Vladimír Holada
foto: František Hrdina
